PAŘÁT Magazine
Metalový časopis

PAŘÁT 51 – vychází 22.4.

51 - Rotting Christ 51 - Burzum 51 - Death 51 - Deicide

Megaplakáty formátu A2

——————————————————————————–

Pro objednávky přejděte do sekce Koupě a předplatné, případně na www.paratshop.cz

———————————————————————————

51_title_100dpiStory čísla:

AMORPHIS – Příběhy z ledového království

AMORPHIS jsou metalovou veřejností dlouhodobě vnímáni jako čelní představitelé severského melancholic dark metalu. Někteří mají dokonce stále tu odvahu spojovat je s death metalem. Jejich cesta započala již v roce 1990 a prorazit jim netrvalo příliš dlouho. Na počátku 90. let slavil death metal své prvotní žně a vedle brutální americké odnože a té melodické, doléhající hlavně ze Švédska, na sebe upozorňovala jedna partička z Finska tím, že do death metalu cpala temné doomové plochy, melodie a klávesy. Tak na sebe upoutala pozornost v roce 1992 albem „The Karelian Isthmus“. Kytarista Tomi Koivusaari si je plně vědom, že natočit AMORPHIS první desku o pár let později, jejich pozice by nemusela být tak neotřesitelná. Možná nebyli prvními, kdo přišel s touto metalovou odnoží, ale získali si přízeň publika a všechny další smetli. Po 21 letech od „The Karelian Isthmus“ AMORPHIS představují novinku „Circle“, v pořadí jedenácté studiové album. Na to, abyste pochopili jejich vývojový krok, nepotřebujete tak dlouhý časový úsek. Už na druhé desce „Tales From The Thousand Lakes“ ze sebe začali odhazovat deathmetalový šat na úkor čistých zpěvů, melodií atd. Pakliže někdo rád užívá slovo „progresivní“, na tuhle kapelu to sedí. Tomi podotýká, že nejsou underground, ani mainstreem, ale zažili oba tyto póly. Vylezli z garáže, ve které se jako sotva plnoletí hádali, jak zaranžovat skladby svých bývalých kapel tak, aby nezněly stejně hnusně i v podání AMORPHIS, a ochutnali, jak chutná luxus dopřávaný boháči. Druhá z těchto podob však z jejich pohledu dopadla katastrofálně. Pojďme si shrnout příběh, v němž 19. dubna rozepsali další kapitolu.    

Rozsáhlá interview:

A TRANSYLVANIAN FUNERAL – Magie, okultismus a víra

AETERNUS – Kruh se uzavírá   

ABOMINABLE PUTRIDITY – Žádné koncerty, zkoušky – pouze nahrávání

BENEDICTION – Nová deska bude stejná jako ta první, akorát s jiným názvem

DARK FUNERAL – Jako rozjetý buldozer

DRAWN AND QUARTERED – Věřit v bohy je primitivní

GRUESOME STUFF RELISH – Fanoušci starých hororů

HORNA – Strach, nenávist, nelidskost

KATALEPSY – Útok na brutal deathmetalový trůn   

LUNA AD NOCTUM – Síla lunární existence

MOURNING BELOVETH – Většina metalových kapel, píšících smutnou muziku, na mě působí falešně

MY FUNERAL – Thrash Destruction

OFFICIUM TRISTE – Pozvolná evoluce v mezích zákona

SAMAEL – Cítíme se jako na začátku

SÓLSTAFIR – Černé písky a vulkány   

SPAWN OF POSSESSION – Do nitra perfekcionistovy duše

THYRFING – Ponuré úvahy kolem života a smrti  

TRISTANIA – Věčná potřeba překonávat sebe sama

WARDRUNA – Kombinace audiovizuálního uměleckého projektu a opravdové magie

WORMED – Zhudebněná vize vzdálené budoucnosti

 

A dále?

 

VIRTUAL VOID – Ride To Hell On Fucking Whores (CD příloha)

Patří do úzké společnosti nejdéle fungujících tuzemských tvrděmetalových kapel. Řeč je o moravskoslezských VIRTUAL VOID, kteří za sebou mají silná 90. léta. Jenže poté se přísun nahrávek zastavil a jak říká bubeník Milan Marek alias Moloch, už dávno jediný ze zakládajících členů, byl svátek, když na VIRTUAL VOID nedolehla krize. Těch bylo nepočítaně, stejně tak tváří se protočilo mnoho, ale delší pauza nastala jen v roce 2005 a vedla k výměně téměř celé sestavy. Od roku 2009 VIRTUAL VOID drží pohromadě ve stejném složení a završením letité snahy je nové album „Ride To Hell On Fucking Whores“, které můžete posoudit v tomto čísle Pařátu. Pošmáknou si na něm především fanoušci old school metalu, pro které se stal živou vodou starý black metal kořeněný thrash a death metalem. Nové album VIRTUAL VOID vychází samozřejmě v originálním znění jako full CD s bookletem.

 

DEMIMONDE – Vizionáři, kteří předběhli dobu

Avantgardnímu metalu se v našich krajích nikdy příliš nedařilo. Až v posledním roce druhého tisíciletí přišla skupina DEMIMONDE s převratným materiálem nazvaným „Mutant Star“, na kterém kombinovala všechny extrémní metalové subžánry se styly nemetalovými, elektronikou i symfoničnem. Několik zpěváků a zpěvaček, kteří se postarali o řevy i zpěvy čisté až operní, nadupané metalové pasáže střídající se s pohodovými melancholickými party, to je dodnes nepřekonaná excentrická nahrávka, kterou bubeník Bizzaro v době vzniku popisoval: „Jedná se o jakýsi Mutant Star mix mezi blackem, deathem, doomem, art rockem, elektronikou, industriálem, ambientem, orientem a těžko říci, čím vším možným i nemožným ještě. Někdy si to zjednodušujeme a raději říkáme, že naším stylem je kosmik postmoderna art.“ Rok po vydání „Mutant Star“ se ale kapela trvale se zmítající v personálních změnách rozpadla… Nikoliv na věky právě v těchto dnech se chystá návrat i nový materiál, tudíž je tu důvod znovu se k DEMIMONDE vrátit a oprášit čtyři roky starý článek, samozřejmě oživený aktuálním děním.

 

LABEL STORY – Weird Truth Productions

Sám o sobě říká, že je šílenec do doom metalu. Jmenuje se Makoto Fujishima, bydlí kousek od Tokia a od roku 1999 vede svůj label Weird Truth Productions. Pomocnou ruku v něm nabídl celé řadě undergroundových kapel, jejichž kvalitu určitě ocenili i čeští fanoušci. Namátkou MOURNING CONGREGATION, ATARAXIE nebo FUNERALIUM. Makotův vstup na scénu se v 90. letech nelišil od ostatních. Měl vlastní kapelu, chtěl vydat nahrávku, tak si založil vlastní label a ten stále rostl.

SENTENCED – Vládci finských jezer  

Když v roce 2005 vydali SENTENCED své definitivně poslední album, napsal jeden nejmenovaný finský žurnalista článek o nezastupitelnosti finské legendy na tamní scéně. Kromě shrnujících faktů došlo také na několik nezodpovězených otázek, které autor zanechal v éteru bez odpovědi. Možná si jen v duchu přál, aby se SENTENCED po odpočinku znovu vrátili, jenže jak už všichni zainteresovaní příznivci vědí, nic takového se nakonec nestalo a existuje hned několik pádných důvodů, proč se tak nestane ani v budoucnu. Věrným posluchačům tedy nezbývá nic jiného, než nakupovat staré nahrávky vycházející v různých rozšířených edicích. I tato skutečnost svědčí o tom, že se právě tato kapela zapsala do metalových dějin velmi výrazným způsobem.

PROFILACE

V rámci pravidelné rubriky jsme si tentokrát posvítili na dva zástupce z pohledu našince exotické deathmetalové scény; na PERVERSION ze Spojených Arabských Emirátů a THE WEEPING WILLOW z Libanonu.

 

SCENE REPORT Z KYPRU  

Kypr je malý ostrov ve středozemním moři, na kterém žije asi milion obyvatel. Jde o velmi oblíbenou destinaci vyhledávanou turisty, protože zde jsou krásné slunné pláže, čisté moře, pohostinní lidé a velmi dobré jídlo!

Je zde také metalová scéna. Vzhledem k poštu obyvatel nijak velká, ale je. Tak si ji přiblížíme.

 

ZA HUDEBNÍ CLONOU – Návštěva ve studiu ExAvik

Studio ExAvik se před nedávnem přestěhovalo z Plzně (kde sídlilo dlouhá léta) do nových prostor v Klatovech. Tam jsem se vypravil osobně, abych na vlastní oči viděl prostředí studia a nahrávací proces, a abych pohovořil s majitelem studia Pavlem Bromem, majitelem prostorů (ve kterém je studio umístěno) Petrem Říhou (neplést s vydavatelem Pařátu, shoda jmen je čistě náhodná, o sebemenším příbuzenském poměru není ani jeden z nich informován – smích), producentem a muzikantem Milošem Beštou a přítomnými pány ze skupiny TRAUTENBERK. Jako ryzí laik jsem se ptal na věci, které by snad mohly zajímat i naše čtenáře nemající s nahrávacím procesem žádné zkušenosti. A třeba poskytneme informace i začínajícím kapelám, které se do studia chystají poprvé, netuší úplně, co je čeká a na co by se měly hlavně připravit.

 

ZPĚVÁCI – Lugubrious (Haemorrhage)

První číslo roku 2013 přineslo novou rubriku. Nebo spíš střídání stráží. Po seriálu o ženách v metalových kapelách (rok 2011) a bubenících (rok 2012) přichází na řadu zpěváci. První pán na řadě byl Attila Csihar, v tomto čísle pro změnu zabrousíme do zcela opačných vod extrémní hudby a vylovíme z nich Fernanda Errazquina, kterého už dvě desítky let znají fanoušci HAEMORRHAGE pod přezdívkou Lugubrious. Jaký je v soukromí tento člověk, jehož na pódiu znáte s šílenou grimasou politého červeného barvou, s chirurgickou rouškou přes pusu a vřeštícího patologické texty? A už ho někdy kopla mrtvola?

 

REDAKTORSKÁ BODOVACÍ TABULKA

Máte možnost porovnat náš hudební vkus s vaším. 43 recenzovaných alb v bodovací tabulce + bonusové nahrávky již mimo ni.

 

 SEZNAM RECENZOVANÝCH NAHRÁVEK

 

A TRANSYLVANIAN FUNERAL – Gorgos Goetia

AETHERNAEUM – Wanderungen durch den Daemmerwald

AETERNUS – …And The Seventh His Soul Detesteth

AMORPHIS – Circle            

BELLIGERENCE – Heartfelt  

BLOOD TSUNAMI – For Faen

DUOBETIC HOMUNKULUS – Ani já, ani ty, robit něbudzeme, šedněme do koča …

DRAWN AND QUARTERED – Feeding Hel´s Furnace  

EISENHERTZ – Fluch der Zeit

EUPHORIC DEFILEMENT – Ascending To The Worms

EXTIRPATION – Reverse The Reality

FEJD – Nagelfar

GRÁ – Necrology Of The Witch   

GUTTURAL SECRETE – Nourishing The Spoil

HANGING GARDEN – At Every Door

HORNA – Askel Lähempänä Saatanaa

HYPOCRISY – End Of Disclosure

ILLNATH – 4 Shades Of Me  

KAVIAR KAVALIER – Music aus Ordinationen

KRUTON – Lament  

KVELERTAK – Meir

LUNA AD NOCTUM – Hypnotic Inferno

MEPHORASH – Chalice Of Thagirion

MY FUNERAL – Thrash Destruction

NACHTGESCHREI – Aus Schwaerzester Nacht

OFFICIUM TRISTE – Mors Viri  

PENSÉES NOCTURNES – Nom d´Une Pipe

PËRL – R(a)ve  

PERSEFONE – Spiritual Migration

PSYCHOFAGIST – Songs Of Faint And Distortion

PSYCHOTIC DESPAIR – Words For Empty Spaces

REGARDE LES HOMMES TOMBER – Regarde Les Hommes Tomber

SOILWORK – The Living Infinite

SUMMONING – Old Mornings Dawn

THE WEEPING WILLOW – Impale

THYRFING – De Ödeslösa

TORTURE KILLER – Phobia

TRISTANIA – Darkest White

UNNECESSARITY – Humano

VULVECTOMY – Abusing Dismembered Beauties

WAY TO END – Various Shade Of Black

WARDRUNA – Runaljod-Yggdrasil

WORMED – Exodromos – Sepp

 

Mohlo by Vás zajímat...
Translate »