Pařát 49 – vyšlo 18.12.2012
Story čísla:
ASPHYX – Deathmetalové peklo
Nejlepší odpověď na americký death metal? Ten nizozemský! Zatímco za „velkou louží“ podhoubí kovu smrti začalo bujet již v první polovině 80. let , Evropa nabrala trochu skluz. V různých zemích se začínaly formovat scény, např. v Anglii vznikají BOLT THROWER nebo ve Švédsku ENTOMBED, ale do toho všeho nakonec promluví i země a její oblast, do které by to asi nikdo neřekl. Už v roce 1986 se ve městě Enschede dali dohromady PESTILENCE a cesty této kapely se nakonec neodvratně propojily, v dobrém i ve zlém, také s jinými velikány ze stejného města – s ASPHYX. Ti se letos promasírovali ke čtvrtstoletí na scéně, ale nebylo to vůbec jednoduché. Jejich historií se proplétá několik rozpadů a zamotaných situací, kdy hráli zcela podle jiných karet, než by kdo čekal. Mezi léty 2001 – 2006 se dokonce propadli do bodu nula, z něhož se později vítězoslavně odrazili a dvěma novými alby zase všem vytřeli zrak.
Rozhovor s bubeníkem Bobem Bagchusem jsme otiskli již v jednom z letošních čísel Pařátu. To jsme ještě netušili, že na listopad se chystá vydání prvního alba projektu GRAND SUPREME BLOOD COURT, což je po HAIL OF BULLETS něco jako ASPHYX na třetí, protože bývalý kytarista Eric Daniels kolem sebe soustředil sestavu muzikantů majících něco společného s ASPHYX nebo HAIL OF BULLETS. Kolotoč lidí už na třetí kapele. U té příležitosti nás se Seppem napadlo zaměřit se na tuto legendu podrobněji a z rozhovorů s Bobem, Martinem van Drunenem a Ericem Danielsem sestavit titulní článek tohoto čísla doplněný o recenze všech albových nahrávek ASPHYX.
BAREVNÉ MEGAPLAKÁTY FORMÁTU A2
ARKONA (Masha)
BATHORY
DEBUSTROL (Neuropatolog)
KRABATHOR
Rozsáhlá interview:
ABORYM – Hudba pro lidi s otevřenou myslí
AUTOPSY – Nepotřebujeme žádné úlevy
BETHLEHEM – Někdy je prázdnota až moc prázdná
BLOOD DUSTER – Tvrdě a bez zábran
DESTRUCTION – Řev svobodného člověka
HATE – Zotročení, utrpení, sebevražda
HELLVETO – Cesta osamělého vlka
LACUNA COIL – Krása vychází z našeho nitra
MALIGNANCY – Řízený chaos
NERVECELL – Vyslanci extrémního metalu na Blízkém východě
NIDINGR – Proč se ubírat k nějakým moderním směrům, když nás srdce táhne jinam
!T.O.O.H.! – Hulváti z Prahy se znovu chystají terorizovat lidstvo
TROLLECH – Stinné stránky lidské duše
UFOMAMMUT – Neidentifikovatelný gigant
VERDUNKELN – Ani světlo, ani stín
A dále?
I WARNED YOU
Pokud Pařát sledujete pravidelně, pak víte, že se zaměřujeme hlavně na vydávání služebně starších kapel, případně na nová jména, za nimiž stojí známí muzikanti tuzemského undergroundu. Výjimka světí prostředky, takže v tomto čísle narážíte na západočeskou formaci I WARNED YOU (IWY), o jejíž existenci jste třeba ještě nikdy v životě neslyšeli. Nebylo by to žádné minus, protože IWY vznikli teprve v roce 2010 a „Breathing The Scarlets“ je po krátké demo epizodě z předešlého roku jejich první oficiální nahrávka. Co nebylo, může být, a kvalita „Breathing The Scarlets“ tuhle kapelu brzy může katapultovat do podoby černé štiky tuzemských podzemních vod. Ač fungují krátce, nemotají se v bludném kruhu, natočili dospělé album se zřetelným směrem a vyváženým zvukem. Až čas ukáže, nakolik mu bude historie nakloněna.
PROFILACE
V této rubrice vám přiblížíme tentokrát pagan folkmetalové ADORNED BROOD a české grind/crustery GREEDHALE.
ASMODEUS – díl druhý (1997-2005)
Ač oficiálně oslaví ASMODEUS 25 let na scéně až v roce 2013, před pětadvaceti lety, v prosinci 1987, už pánové v čele s Milošem Beštou měli připraveny první skladby, leč chyběl jim bubeník. Ale o tom už bylo pojednáno v předchozím dílu, který skončil rokem 1996, kdy z kapely odešli bubeník Pavel Kotěšovec s kytaristou Jindrou Gregorou a zbylé duo Miloš Bešta – David Svoboda si dalo pauzu. Druhý díl začne v prvním čtvrtletí roku 1997, kdy ASMODEUS opět ožil, a skončí rokem 2005, kdy kapela odehrála poslední koncert k propagaci alba „Sabat v Carnegie Hall“.
TLUČMISTŔI – Hellhammer (MAYHEM)
Po celý rok 2012 jste se v této rubrice mohli setkávat s českými i zahraničními tvrděmetalovými bubeníky rozličných žánrů. S posledním číslem roku 2012 tuto rubriku uzavíráme (poprvé dochází i na black metal), aby na její místo mohla hned v dalším vydání nastoupit jiná. Opět na celý rok.
Chtělo by se říct „to nejlepší na konec“, protože při derniéře se nám podařil vskutku zajímavý úlovek. Pokud dojde řeč na nějakého blackmetalového bubeníka, mnoho z vás by si na prvním místě mohlo vybavit tohoto veterána, který v příštím roce oslaví čtvrtstoletí za bicí stoličkou u MAYHEM. Mimo toho se na delší nebo kratší dobu objevil (či stále objevuje) v celé řadě dalších kapel a projektů. Ačkoliv je to rubrika o bubenících, znovu vás nechceme zatěžovat nějakými technickými údaji, jimž by rozuměla akorát hrstka zainteresovaných. Proto jsem se Hellhammera neptal na druhy paliček, na technické rozestavění jeho bicích ani na speciální hru novou, kterou je pověstný, a motali jsme se spíš kolem jiných témat. Tady rozhodně bylo z čeho vybírat.
LABEL STORY – Nuclear Blast
Na toulkách po světových vydavatelstvích jsme tentokrát zavítali k těm nejvyšším. Nuclear Blast jsou dlouhodobě jedničkou na trhu, je to největší nezávislé hudební vydavatelství vůbec. Přitom před čtvrtstoletím začínalo úplně od píky. Někdo může lamentovat nad jejich stylem práce, může mu být tahle firma trnem v oku, ale jedno se musí nechat: Jsou to profíci každým coulem snažící se pro své kapely zajistit ten nejlepší možný servis. Pro tento rozhovor nám byl k dispozici vedoucím PR oddělení Markus Wosgien.
BRUTAL ASSAULT HISTORY – díl třetí (2007-2012)
Fakta, příběhy, kuriozity… na dvou stranách.
DISSOLVING OF PRODIGY – Time Ruins Also Beauty
V minulém čísle Pařátu jsem vás seznámil s doometalovou scénou na severní Moravě v 90. letech, které jsme byli s BIGOTRY a později především s DISSOLVING OF PRODIGY součástí. Jak se formovala, jak jsme se na ní zabydleli a různé příběhy z té doby. Nyní se přesunu do doby nahrávání alba „Time Ruins Also Beauty“, které vychází 26. ledna 2013 na double vinylu. Rád bych vás seznámil s mnoha fakty, zkušenostmi a vzpomínkami na tuto nezapomenutelnou dobu. Tato stránka by mohla sloužit jako „prodloužená ruka“ vinylu. Budu rád, pokud si ji okopírujete a do vinylu založíte. Trhat originál z Pařátu by asi byla škoda.
V neposlední řadě ještě pár slov ke koncepci skladeb na vinylu, resp. ke straně D, neboť co se týče pouze alba „Time Ruins Also Beauty“, pořadí je stejné, jako na CD a MC z roku 1997. Nahrávka má hodinu, kapacita čtyř stran vinylu je cirka 80 minut, takže by bylo škoda ji nevyužít. Dlouho jsme přemýšleli, jaké bonusy na stranu D dát, až jsme došli k názoru, že nejlepší bude první (a jediné) demo BIGOTRY „Step To The Grave“ z roku 1993. Časově už se nedostalo na „In Memory“, ale ta je zase součástí „Time Ruins Also Beauty“.
METALOVÁ SCÉNA V PROVINCII QUEBEC
Možná si sami říkáte, proč zrovna na východě Kanady vznikla znenadání taková spousta pochmurně znějících souborů. Jak se říká, nic se nestane jen tak bez příčiny. Pokud bychom se měli skutečně pídit po hlavních stopách, museli bychom se oklikou vrátit do Evropy, lépe řečeno do Skandinávie. Právě zde vyvstala celosvětově uznávaná esa black metalu, jejichž hudba oslovila celou řadu dalších následovníků. Byly mezi nimi i kanadské soubory, čerpající z obdobných inspiračních zdrojů. Vezměme si např. přírodu jakožto jeden z ústředních odkazů, na který black metalisté často poukazují. Norsko a Kanada? V podstatě obdobná scenérie. Pusté lesy, kilometry sněhů bez lidské stopy, mrazy přes dvacet stupňů pod nulou, tma už ve čtyři hodiny odpoledne atd. Zkrátka a dobře, tohle jsou solidní podmínky pro tvorbu té nejsyrovější hudby, ovšem ruku na srdce, ne vždy stačí jen tyto příznačné okolnosti.
13 MÝTU A OMYLU SPOJENÝCH S PAŘÁTEM
Vše, co jste o Pařátu chtěli vědět, ale báli se na to zeptat.
PYOGENESIS – Srážka Green Day s Morbid Angel
Není úplně jednoduché zaujmout racionální přístup ke stylovým úletům německé formace PYOGENESIS. Ta v devadesátých letech minulého století šokovala veřejnost naprosto nevšední formou death-doom metalu, aby se v následujících obdobích propadla do světa popu a bezstarostného neopunku. Tímto počínání si posléze zavřela vrata do metalových médií, přičemž největším paradoxem byla skutečnost, že Němci dlouhodobě zůstávali v partnerském svazku s firmou Nuclear Blast, která jim s radostí tolerovala excesy všeho druhu. Pojďme nyní společně zavzpomínat na ty úplně největší a společně se zastavme i u jednotlivých nahrávek, jejichž žánrová jakost začíná na pomezí MORBID ANGEL a končí na prahu neopunkerů GREEN DAY…
METAL VE SPOJENÝCH ARABSKÝCH EMIRÁTECH
Dlouhodobý pobyt v zahraničí s sebou přináší možnost poznat metalovou scénu v dané zemi. Spojené Arabské Emiráty (UAE) jsou sice známé vším možným, a zejména i nemožným, ale metal v těchto končinách má příchuť exotiky. K pochopení toho, jak metalová scéna v této části světa funguje, je užitečné se podívat na společnost obecně.
10 LET OD KONCE ČASOPISU BIG BENG!
17. ledna 2003 se na novinových stáncích objevilo poslední číslo časopisu, který se nesmazatelně zapsal do historie tuzemských hudebních periodik. Jeho historie byla, sahala až do září roku 1993, kdy se rozletělo první vydání časopisu Beng. Jeho vydavatelem byla jistá Klára Jihlavcová, která zdědila větší finanční obnos a ten investovala do rozjezdu časopisu. Takhle to fungovalo do roku 1995, kdy to zapíchla a vydavatelské otěže pod novým názvem Big Beng! převzala dvojice Jaroslav Špulák a Miroslava Kosová.
Nevím, jestli byl Big Beng! na svojí dobu mimořádný časopis, ale pro mě znamenal mnoho a jak se záhy dočtete, jeho tvůrci pro něho žili a pracovali často v partyzánských podmínkách, které nám v Pařátu něco připomínají (smích).
Každý čtvrtek jsem netrpělivě postával před trafikou a těšil se na přísun nových informací o české i zahraniční scéně, o rocku i metalu. Věřím, že takových vás bylo mnoho, protože Big Beng! dlouho spojoval lidi se zájmem o tvrdší hudbu. To bylo hlavní kritérium. Nějaký čas byl dokonce tištěný jen na obyčejném novinovém papíru, listováním se špinily prsty, ale to bylo to poslední, co na něm člověku vadilo. Jak šel čas, barva vytlačila černobílé stránky, měnila se grafika, vlivem ekonomických problémů se přešlo na obtýdeník, od května 2002 už dokonce vycházel jen každé 3 týdny… a nakonec bylo rozhodnuto o jeho konci.
Po deseti letech nastala ideální doba na tento časopis společně s Jaroslavem Špulákem zavzpomínat, a tím se samozřejmě přenést do úplně jiného období. Své vzpomínky oprášil také redaktor Pařátu a bývalý redaktor Big Beng!u Michal Husák.
REDAKTORSKÁ BODOVACÍ TABULKA
Máte možnost porovnat náš hudební vkus s vaším. 43 recenzovaných alb v bodovací tabulce + bonusové nahrávky již mimo ni.
SEZNAM RECENZOVANÝCH NAHRÁVEK
ADORNED BROOD – Kuningaz
AMILY – To All In Graves
ANAAL NATHRAKH – Vanitas
ASHES YOU LEAVE – The Cure For Happiness
BAD FACE – Overload
BLODSRIT – Diktat Deliberi
CRADLE OF FILTH – The Manticore And Other Horrors
DALRIADA – Napisten Hava
DESTRUCTION – Spiritual Genocide
DEHUMANIZED – Controlled Elite
DRIFT OF GENES – Excruciating Severe Laceration
DYSANGELIUM – Maniachrist
ENTHRALLMENT – People From The Lands Of Vit
FINSTERFORST – Rastlos
FORGOTTEN TOMB – …and Don’t Deliver Us From Evil
FUNERAL – Oratorium
GALADRIEL – The 7th Queen Enthroned
GOD SEED – I Begin
GORTAL – Deamonolith
GRAND SUPREME BLOOD COURT – Bow Down Before The Blood Court
GREEDHALE – No One In Their Right Mind
HATE – Solarflesh
HELL MILITIA – Jacob´s Ladder
INCANTATION – Vanquish In Vengeance
LORD OF THE GRAVE – Green Vapour
MALIGNANCY – Eugenics
MINORITY SOUND – The Explorer
MORGUE SON – Impure Speculum Replete With Eerines
MY DYING BRIDE – A Map Of All Our Failures
NIDINGR – Greatest Of Deceivers
PATHOLOGY – The Time Of Great Purification
PHOBIA – Remnants Of Filth
RAGNAROK – Malediction
RAVENTALE – Transcendence
REPULSIVE AGRESSION – Conflagration
SAGITTARI – Albert Fish
SAMRT – Mizantrop Mazohist
SOPHICIDE – Perdition Of The Sublime
SPAWN OF POSSESSION – Incurso
SPECTRAL LORE – Sentinel
THERION – Les Fleurs Du Mal
TSUBO – …Con Cognizione di Causa
UMBRTKA – Selement
VERDUNKELN – Weder Licht Noch Schatten
WORMFOOD – Decade(nt)
WORSHIP – Terranean Wake