Pařát 39 – vyšlo 20.4. 2011

Článek čísla – HAEMORRHAGE 
Grindovými kanály úspěšně kličkují už více než dvacet let a v příslušných kruzích zlidověly nejen některé názvy jejich songů, nýbrž i perverzní postava Dr. Obnoxiouse nebo jejich koncertní hábity. HAEMORRHAGE určili směr zástupu dalších kapel a jejich patologické vize se staly inspirativnimi i nechtěnými. Své o tom ví i cenzoři a „moralistické“ komise různých zemí. A co je zakázané, to samozřejmě nejlépe chutná. Výhodou HAEMORRHAGE bezesporu zůstává, že jejich nepřehlédnutelnou image doplňuje i velmi kvalitní hudba. Na konci května se tak všichni dočkáme již jejich šestého studiového alba „Hospital Carnage“, na němž se zase vyřádí úchylný doktor a všichni jeho spojenci ho budou následovat. Buďte mezi nimi!
Pozvánku k hlavnímu interview tohoto čísla za HAEMORRHAGE přijal kytarista Luisma, s nímž jsme zavzpomínali na ony uplynulé dvě desítky let. Nechybí ani recenze všech řadových alb.

Další interview: 

BLOODBATH
„BLOODBATH byla původně jedna večerní session, ze které vznikly tři skladby a teprve velký zájem vydavatelství nás přiměl táhnout to dál, od „Resurrection Through Carnage“ až po letošní DVD „Bloodbath Over Bloodstock,“ vzpomíná basák Johan Renkse na úplné začátky projektu, jež byl k úspěchu předurčen už jen svojí sestavou. Ne nadarmo se mu nikdy ze sebe nepovedlo sundat „hvězdnou nálepku“. A proč by taky, jména jako KATATONIA, OPETH nebo HYPOCRISY přitahují silou nesmírnou a jejich fanoušci si brzy oblíbili i tento projekt, jehož prvotním záměrem bylo nakládat pěkně ostrý death metal.
U příležitosti letošního vydání jejich DVD „Bloodbath Over Bloodstock“ jsme právě s Johanem nakousli jak téma aktuálního nosiče, tak spoustu událostí, jimž musí takový projekt čelit.

CRUACHAN
„Jsme připraveni vyrazit na trh s přelomovým albem v historii kapely, které se od předchozí tvorby opravdu výrazně liší. Cítíme se nyní jako znovuzrození a hodláme započít novou éru CRUACHAN, která jen tak neskončí,“ říká kytarista a zpěvák irských CRUACHAN Keith „Fay“ O’Fathaigh. Slova jistě odvážná, ovšem po nedávných problémech, jimiž kapela prošla, zase sympaticky povzbuzující. Asi už jen málokdo ví, že právě CRUACHAN kdysi jako jedni z prvních položili základní stavební kámen folk metalu, na nějž svůj obtisk později přidala další jména. CRUACHAN se po 4,5 letech hlásí s novým albem „Blood On The Black Robe“, které podle kapely předznamenává výrazný návrat ke kořenům. Se sympatickým Keithem jsme však probrali i témata např. úzce spjatá s Irskem, tamními puby, Kelty a stranou nemohl zůstat ani výčet nástrojů, které CRUACHAN používají ve studiu a na koncertech.

DERANGED
Komu z vás se splnil sen a jednou se stal členem kapely, kterou po dlouhá léta uznával jako fanoušek? Martin Schönherr měl to štěstí a do DERANGED se dostal někdy v roce 2007 překvapivě na post zpěváka. Proč překvapivě? Martina jste totiž mohli (a vlastně i nadále můžete) v jiných kapelách registrovat za bicí soupravou.
DERANGED svojí dráhu započali přesně před dvaceti lety a jejich název se dá přeložit jako „nepříčetný, duševně vyšinutý jedinec“. Po nedávném odchodu kytaristy Johana Axelssona už první kroky lemované bestiálními počiny jako „Architects Of Perversions“ nebo „Upon The Medical Slab“ pamatuje pouze bubeník Richard Wermen. Ovšem jak se záhy dovíte, DERANGED před nedávnem prodělali klinickou smrt a fakticky se rozpadli. Nyní jsou zpět s novým albem, novým odhodláním a nekonečným mořem brutality. Budete s nimi na jedné lodi?

FALKENBACH
Nad projektem FALKENBACH vždy zářila aura tajemna. Markus Tümmers alias Vratyas Vakyas ho založil už skoro před 20 lety (navíc od roku 1998 mu vydávají alba renomovaní Napalm Records), svým pojetím viking folk metalu si vysloužil velký respekt, přesto za celou tu dobu FALKENBACH neodehráli jediný koncert, Vratyas odpovídal jen na minimum žádostí o rozhovory a společnosti se do jisté míry stranil. I naší nabídku nejprve posvětil slovy: „Pokud na mě spustíte sérii základních obecných otázek, tak vám na to kašlu. Nebaví mě odpovídat pořád na jedno a to samé.“ Nakonec z toho vzniklo snad poutavé povídání, na jehož začátku jsme ani nedoufali, že se Vratyas až takhle rozvykládá. Ale běda, pokud vycítil stáčející se směr hovoru vůči jeho soukromí.

 GRONIBARD
„Letos oprášíme a zkvalitníme naši show na Obscene Extreme z roku 2004! A pokud máme v Česku nějaké fanoušky, mají zatraceně dobrý vkus,“ říká kytarista Olivier, jeden ze členů potrhlé francouzské mlátičky GRONIBARD. Je to tak, tihle pošuci se v červenci po sedmi letech vrátí na trutnovské místo činu a s nimi i show, jež nemá obdoby. GRONIBARD totiž valnou většinu svých koncertů odehrají nazí, spousta odvážných a nejspíš hlavně alkoholem posilněných fans začne táhnout basu s nimi a nezaujatý fanoušek by si klidně mohl protírat oči, jestli se neocitnul na neplánované gay párty. Ač tihle bastardi skoro nezkouší a hrají dost jednoduchou muziku, hodně jejich skladeb se v daném žánru těší velké popularitě. To jen pro vysvětlení, neboť po přečtení tohoto interview klidně můžete nabýt pocitu, že o muziku tady ani moc nejde (smích). Každopádně věrohodnost Olivierových odpovědí nechávám na vás a sami si určete, kde začíná a končí nadhled. Pokud situaci vyhodnotíte ve svůj prospěch, v červenci se nezapomeňte osobně přihlásit k jejich komunitě.

GRUNT
Že někdo nechce dělat muziku připomínající tvorbu někoho jiného? A v grindcoru? Uf, takových už tady bylo. Nyní se však na scénu dere portugalská sebranka s latexovou image GRUNT, které nejsou cizí žádné podoby sexuálních radovánek, a zároveň odmítá násilí, pokud po něm „oběť vyloženě netouží. GRUNT jsou jiní už jen tím, že se jim na nedávno vyšlém prvním albu „Scrotal Recall“ podařilo krásně zprznit jeden z hitů CRADLE OF FILTH. Dokonce se nebáli ho pojmenovat „The Forest Whispers You´re Gay“. Zní to neuvěřitelně? Trochu neuvěřitelně působí i tato tříčlenná kompostice, jejíž mluvčí, zpěvák a kytarista Boy-G, dlouhá léta působil v porno průmyslu. Těšte se na srpnovou Fekal party!

HATE ETERNAL
Eric Rutan je jedním z velkých jmen extrémního metalu. Většina jej bude znát jako bývalého kytaristu legendárních MORBID ANGEL, jiní jako frontmana brutal deathmetalových hvězd HATE ETERNAL, další jej mají v povědomí coby producenta desek CANNIBAL CORPSE, NILE nebo SIX FEET UNDER. Přestože je kvůli své dvojité roli muzikanta/producenta vytížený takřka 365 dní v roce, udělal si čas na půlhodinový rozhovor s Pařátem, který se nakonec protáhl na více než dvakrát tak delší dobu. Tento rozhovor se měl původně uskutečnit o týden dřív, jenže v ten den zrovna na pobřeží Floridy řádila masivní tropická bouře. Eric: „Varovali nás před tornádem, bylo to šílené, zůstal jsem bez elektřiny a bez internetu. Nakonec to ale nebylo tak hrozné. Žiju přímo u pláže a občas taková varování přijdou, naštěstí jsme tu ale nikdy neměli žádný hurikán.“

HELEVORN
Pokud máte rádi doom metal s gotickým nádechem, HELEVORN je kapela pro vás jako dělaná. O kvalitě hudby této španělské formace, která loni natočila svůj zatím poslední počin „Forthcoming Displeasures“, svědčí hned několik prestižních ocenění v metalových časopisech po celém světě. Tato šestice se 11. června poprvé představí i českým hudebním fajnšmekrům v rámci doommetalového festu Patior Ergo Sum a Pařát k té příležitosti vyzpovídal zpěváka Josepa.

KAMPFAR
Ač se historie KAMPFAR začala psát už v roce 1994, z níže uvedených řádků třeba pochopíte, proč se jejich popularita nedostala na úroveň např. krajanů EMPEROR. Dle slov zpěváka Dolka i KAMPFAR samozřejmě prochází vývojem, ale zároveň zůstávají obnaženy i jejich černé kořeny. Na konci března tito norští pagan blackeři udeřili šestým albem „Mare“, jehož tématické zpracování se tentokrát obrací k čarodějnickým procesům. Mimo něj Dolk zavzpomínal kupř. i na první polovinu devadesátých let, kdy ještě „válčil“ pod praporem kapely MOCK a z povzdálí sledoval „válku klanů“, kterou ukončila násilná smrt a dlouholetý žalář pro Varga Vikernese. Dále třeba můžete i pochytit inspiraci, v jakém fyzickém rozpoložení zkusit psát texty…

KYPCK
Finská skupina KYPCK se od debutu „Cherno“ těší poměrně silné mediální i fanouškovské oblibě. Jistě na tom má velký podíl zajímavá a neotřelá hudba, ale samozřejmě nelze zamlčet, že své sehrála i stylizace kapely, ruština, azbuka… Je to svým způsobem podivné – když si uvědomíme, jaký byl vztah Ruska a Finska v historii, je „poblouznění“ ruskou společností u Finů zarážející. Ale zpěvák a hlavní duše KYPCK Erkki Seppänen prohlašuje: „Nemáme s politikou nic společného – jsme pouze umělci.“ Umělci, kteří na druhém albu „Nizhe“zamířili do vzdálenější minulosti než v případě prvního zářezu a věnují se období carského Ruska. A jak do toho zapadá první singl „Alleya Stalina“? Nejen to se dozvíte v následujícím rozhovoru.

PANYCHIDA
Slovo Panychida značí pohřební hostinu, užívá se v pravoslavné liturgii, ale původně se dá vystopovat až v antickém Řecku. PANYCHIDA je však i jméno západočeské folk blackové kapely a podle jejího kytaristy Honzy Vaňka s tímto slovem přišel bývalý zpěvák GHM a v jejích očích je to slovo originální a zároveň distinktivní. Akorát v zahraničí jim neustále říkají „Paňičida“.
Na konci loňského roku se PANYCHIDA blýskla svým druhým albem „Měsíc, les, bílý sníh…“, na nějž se naše debata stočila jako první. Ne snad v souvislosti s jeho obsahem, nýbrž v souvislosti s jeho vydavatelem. Ta slova asi hovoří za vše.
Přes jejich černou můru pojmenovanou Folter Records jsme s Honzou a druhým kytaristou Sinneralem dále probírali možnosti koncertů, problémy s hledáním frontmana nebo výhody a nevýhody plynoucí ze skutečnosti, že součástí kapely je zároveň majitel nahrávacího studia.

PANTHEIST
Jejich kroky jsou nesmělé a pomalé, ale už dávno je musíme brát s respektem. Řeč je o náladotvůrcích PANTHEIST a především hlavní duši kapely Kostasovi, který svůj hudební život zasvětil doom metalu. Ten ho naplňuje a posiluje pozitivními emocemi. Koncerty PANTHEIST přináší dost neobvyklý pohled, neboť zpěvák Kostas je zároveň klávesákem.
Následující rozhovor jsme začali informacemi o jejich novém albu „Pantheist“ (vyšlo 8. dubna) a přes loňskou nahrávku „Unveiling The Signs“ pokračovali k tématům jak jinak než melancholickým. Ovšem Kostas nemá tvář ani srdce z kamene a dokáže se zasmát…

PESTILENCE
Ač tomu už moc fans nevěřilo, před dvěma lety se s albem „Resurrection Macabre“ PESTILENCE na scénu skutečně vrátili. Mají ještě co říct, nebude to jen oldschoolová vycpávková deska pozůstatků tehdejší slávy? A jen tak mimochodem: PESTILENCE se stali headlinery letošního Metalgate Czech death festu, jehož třetí ročník proběhne opět v krásném prostředí autokempu v Červeném Kostelci ve dnech 10.-11.6.
Toto interview vznikalo v půli března, kdy jsme ještě jejich nové album „Doctrine“ od vydavatelské firmy neměli uvolněné k poslechu, proto se k němu naše povídání stáčelo jen stručně informačně a sáhli jsme i po jiných tématech s PESTILENCE tak vděčně spjatými.

ROTTEN SOUND
Jak to tak vypadá, šest let stará fošna „Exit“ těmto zběsilým Finům definitivně otevřela cestu do světa a mohou si teď dělat, co uznají za vhodné. A jak to tak vypadá, panstvo se více osmělilo a už je nebaví klátit stejný žargón. Snad i proto „Cursed“ nejsou taková jatka jako jejich minulé desky. I když co by mohlo být u ROTTEN SOUND pohoda klídek? I výraznější prvky death metalu, kterým více podepřeli svůj prohnilý sound, z téhle muziky pořád dělají vítr se silou orkánu. Je to aspoň pojistka na neoposlouchání se, která by za konstelace podobností minulých fošen klidně mohla vybouchnout. Takhle to nehrozí.
Případně se omlouvám za zdvojování informací, ale lepší věty pro úvodník než ty ze začátku recenze na album „Cursed“ mě prostě nenapadly. Zvlášť, když ROTTEN SOUND hodnocení tohoto čísla vyhráli. Mým společníkem pro následné interview se stal zpěvák Keijo Niinimaa a společně jsme z několika úhlů probrali jak jejich nové album, tak třeba i NASUM, ENTOMBED, AMORPHIS nebo NAPALM DEATH…

SLAYER
Rozsáhlý rozhovor s Kerry Kingem. Co více dodat? 

SUPREME PAIN
Aad Kloosterwaard je už 23 let frontmanem úspěšných obráběčů deathmetalových kovů SINISTER. Před pěti lety však spoluzakládal též formaci SUPREME PAIN, která se 27. května dočká vydání svého třetího alba „Divine Incarnation“. Pokud si pamatujete, interview s Aaadem jsme v Pařátu měli už dvě čísla nazpátek, avšak výhradně na téma SINISTER. Tentokrát je důraz kladen na SUPREMA PAIN, ale jak se záhy dočtete, jména obou kapel se budou velice často prolínat.

A dále? 

DOBYTČÍ MOR
Není vůbec obvyklé, aby se patnáct let po rozpadu na scénu vrátila kapela nesmazatelně zapsaná do historie československého death metalu, neboť její jméno lemovalo oprýskané pilíře vypouštěných smrtících epidemií. Jak záhy zjistíte, slova o patnácti letech nejsou až tak úplně založena na pravdě, mezitím už k jedné reinkarnaci došlo, nicméně její životnost byla předem časově vymezena, což osazenstvo „Dobytčáku“ odmítá a od roku 2008 si maluje dlouhou jízdu bez nehody. Ta je prozatím završena druhým albem „Syndrom“, jež se vám do rukou dostává právě prostřednictvím tohoto čísla Pařátu. Při poslechu disku máte na této dvoustránce možnost prodrat se celou morovou historií doplněnou o aktuální informace týkající se nové desky. „Není tam žádné přikrášlování a žádné efekty, dokonce ani ve zpěvu ne, žádné trigrování bicích, nic…. přitom to je bordel marast, ale hrozně čitelný. Právě dle toho je nám vidět až do huby,“ říká zpěvák a kytarista Daniel „Kanec“ Kanálik“, který se při procházce „mezi krávami a telaty“ zhostil role průvodce. Pro lepší pochopení na začátek ještě dodává: „Syndrom“ je nahrávka fakt živelná a zvuk je aspoň podle nás opravdu povedený, brutální, agresivní, těžký i hřmotný, ale zároveň přehledný a plynoucí. Jinak stylově jsme trochu jinde než na začátku, ale je to vývoj, věk, zkušenosti, názory. Akorát jsme si před dvěma roky řekli, že budeme hrát jen to, co nás baví, co se nám líbí, na čem jsme vyrostli, O to se snažíme, nejsme ničím a nikým tlačeni a celé si to užíváme.“

TUZEMSKÉ LABELY, KTERÉ VYDÁVAJÍ METAL NA VINYLECH
V minulém čísle Pařátu jsme přinesli přehled tuzemských (plus-mínus) metalových gramodesek vydaných v roce 2010. A protože na článek přišly kladné ohlasy, rozhodli jsme se „vinylový svět“ v Česku představit v trochu jiných souvislostech. Vybrali jsme šest různě velkých labelů (Doomentia, Werewolf, Zero Budget, Pigeon Shit Agency, Monster Nation, Magick Disk Musick), které se vydáváním metalových gramodesek zabývají a s jejich majiteli probrali nejen současný boom tohoto formátu, ale ohlédli se i do jejich minulosti a zkusili prorokovat, jak to bude za pár let.

JMENUJU SE OZZY
Rozsáhlý pohled na kontroverzní knihu Ozzy Osbourna, kterou nedávno vydalo Nakladatelství Lidové noviny.

SIX DEGREES OF SEPARATION 
Vše, co jste nepotřebovali vědět o DVD „Ubl“, a tak jste se neptali…

WORMFOOD v Praze 
Představitelé metalové avantgardy WORMFOOD v minulém čísle Pařátu získali zlatý post se zbrusu novým a dlouhodobě očekávaným albem „Posthume“. A protože Francouzi patří spíše k undergroundovým kapelám a jejich hudba není zrovna snadná na poslech, vítězství pro ně bylo nemalým překvapením. Dalším překvapením bylo, že se zpěvák Emmanuel Levy alias El Worm vypravil na výlet do Prahy a protože je to opravdový muž, nabídl se, že při své návštěvě Prahy redaktorce Pařátu věnuje jedno odpoledne ze svého drahocenného času. Reportáž z toho setkání je právě zde.

MANIAC BUTCHER – díl druhý 
Žatecká skupina MANIAC BUTCHER patřila léta mezi nejvýznamnější představitele tuzemského black metalu v jeho nejryzejší formě. Vznikla na podzim roku 1992, do roku 2000 vydala šest řadových alb a o rok později se rozloučila s aktivním koncertováním. Po osmi letech nečinnosti se v roce 2009 MANIAC BUTCHER představili na jediném exkluzivním vystoupení a loni návrat potvrdili novinkovým albem, po kterém následovalo několik dalších koncertů. Zmíněné zmrtvýchvstání se stalo impulzem k podrobnému dvoudílnému pojednání o historii kapely, která nikdy nesešla z nastoupené cesty a jako jedna z mála metalových skupin zpívajících v češtině se dokázala etablovat v celosvětovém měřítku. Dokončení jejich historie najdete v tomto čísle.

VZPOMÍNKY NA MADHOUSE – 3. část 
Řadu let byl pořad Madhouse na Óčku pravidelným průvodcem po tvrdě rockové scéně. Možná už jste se doslechli, že to má za sebou, zpopelněn bez obřadu. Ovšem nic netrvá věčně a tak je dobré to vnímat. A třeba se i nevážně ohlédnout za tím příjemnějším, co uvízlo v paměti. Dubnový Pařát nabídne třetí a zároveň poslední část pohledu Michala Husáka do zákulisí tohoto pořadu.

PROFILACE 
V této rubrice vám v dubnovém Pařátu přiblížíme dvě blackoví kapely. Česko zastupuje total nenávistný GRONDHAAT, Ukrajinu melodici MYRKVIDS DRAUMAR.

ZA HUDEBNÍ CLONOU – Cliff Burton  
Brzy uplyne již čtvrtstoletí od úmrtí tohoto muzikanta. Pařát zavzpomínal…

REDAKTORSKÁ BODOVACÍ TABULKA
Máte možnost porovnat náš hudební vkus s vaším. 48 recenzovaných alb v bodovací tabulce + bonusové nahrávky již mimo ni.

BAREVNÉ PLAKÁTY A2  
BRUJERIA
PETER TÄGTGREN
SIX DEGREES OF SEPARATION
SATYRICON

SEZNAM RECENZOVANÝCH NAHRÁVEK

AMON AMARTH – Sutur Rising
ARTILLERY – My Blood – Dan
BATTLE DAGORATH – Ancient Wraith
BLOOD CEREMONY – Living With The Ancients
BLUT AUS NORD – 777 Sect(s)
CLAGG – Lord Of The Deep
COLD NORTHERN VENGEANCE – Trial By Ice 2002-2010
COLOSSEUM – Chapter 3: Parasomnia
CURSE – Void Above, Abyss Below
DALRIADA – Sagamore
DEICIDE – To Hell With God
DEMENTED RETARDED – Perverse Spiele Fotzendose
DIE APOKALYPTICHEN REITER – Moral & Wahnsinn
FOLKODIA – Forgotten Lore
GORGASM – Orgy Of Murder
GRAVEYARD DIRT – For Grace Or Damnation
GRONDHAAT – Humanity – The Flesh For Satan´s Pigs
GRUNT – Scrotal Recall
HECATE – Programmed Earth
CHIMERA – Chimera
CHILDREN OF BODOM – Relentless Reckless Forever
ILLDISPOSED – There Is Light (But It’s Not For Me)
IMPALED CUNTS – A Taste Of Anal Ejaculation
INFESTUS – Ex/Ist – Bára
KAMERA OBSKUR – Bildfänger
KAMPFAR – Mare
KORPIKLAANI – Ukon Wacka
KYPCK – Nizhe
LAHAR – Umění strachu
MAIM – Deceased To Exist
MERCENARY – Metamorphosis
MOONSORROW – Varjoina Kuljemme Kuolleiden Maassa
NOCRA – The Haunting
PANDEMONIUM – Promo 2010
PANTHEIST – Pantheist
PURGATORY – Necromantaeon
RAINROOM – And The Other That Was A Machine
REPUKED – Pervertopia
ROTTEN SOUND – Cursed
SANDBRIDGE – Schyza
SIX DEGREES OF SEPARATION – Ubl
SKLEPMASTER – The Unforgiven
SMASHED FACE – Misanthropocentric
STENCH – In Putrescence
SUIDAKRA – Book Of Dowth
SVARTSYN – Wrath Upon The Earth
TERROR INCOGNITA – Every Time You Cry, God Masturbates
TURISAS – Stand Up And Fight
VRANI VOLOSA – Heresy/Ерес
VREID – V
VULGAROYAL BLOODHILL – Muerteatroz
WEAPON – From The Devil´s Tomb
ZERSTÖRER – Panzerfaust Justice