MORTA SKULD

Nejhorší je práce s lidmi. Můžete být sebelepší talent a úžasný muzikant, ze kterého tryská jeden nápad za druhým, ale pokud nemáte v kapele parťáky, kteří jsou naladěni na stejnou notu, jen těžko se prosadíte. Místo toho, abyste neustále vydával skvělá alba, posouval kapelu krůček po krůčku dál a při živém hraní poznával celý svět, musíte místo neustále řešit změny a hledat nové členy, kteří by měli chuť a odhodlání táhnout s vámi za jeden provaz. S tím se potýkala spousta kapel. Některé z nich už zavál prach zapomnění, některé to odnesly „jen“ několikaletým úpadkem do klinické smrti, z níž se snažili vyškrábat zpět. A to je přesně případ americké deathmetalové sebranky MORTA SKULD. Právě časté změny a střídání muzikantů zapříčinily to, že kapela kolem zakládajícího člena, kytaristy a zpěváka Davea Gregora, nepatří mezi žánrovou extraligu. A i když za sebou měla povedené nahrávky, vaz jim zlomila zdánlivě banální záležitost – shánění nového bubeníka. Místo toho, aby nějakého sehnal, raději to Dave zabalil. „Abych byl upřímný, tak při zpětném pohledu si říkám, že by bylo lepší, kdybychom spolu vydrželi, dokud nenajdeme toho pravého bubeníka. Ale zpětně se o tom teď mluví jednoduše, měli jsme si to všichni uvědomit tehdy,“ vzpomíná na záležitosti, které zapříčinily, že MORTA SKULD přestali na dlouhých čtrnáct let existovat. „Nebýt té přestávky, mohli jsme být o veliký kus dál a hlavně mít za sebou několik skvělých turné a všeobecně si zahrát na více akcích a ve více zemích. Přivést kapelu zpět k životu bylo to nejtěžší v její historii,“ dodává.

97. číslo Pařátu s rozhovorem MORTA SKULD vyšlo 15. prosince 2020.