KÄRTSY HATAKKA

WALTARI vtrhli na finskou metalovou scénu v roce 1986, v podstatě do období 0. Navíc mladíček Kärtsy Hatakka se svými kamarády ani nechtěl hrát tehdejší optikou pohledu metal, jejich hudba vycházela z rock´n´rollu. Toužili založit kapelu stojící si za originálním tvrzením rebelie v rocku. Už v osmdesátých letech si mysleli, že se tvrdá hudba začíná ubírat směrem nějakého vzoru nebo standardu, že musíš mít image, styl, musíš si všechno naplánovat ještě předtím, než vlastně začneš hudbu dělat. „U mě to bylo naopak, protože na prvním místě byla právě hudba a to ostatní následovalo až za ní. Prostě jsme cítili, že se rock’n‘roll ubírá špatným směrem a chtěli na tom něco změnit,“ vzpomíná Kärtsy na časy, kdy mu nebylo ještě ani dvacet let. Následně se WALTARI na počátku devadesátých let ocitli u toho, když finská metalová scéna umírala. První vlna finského metalu na tom nebyla prostě dobře. „Můžu hrdě říct, že díky WALTARI ta celá scéna přežila. Například Roope Latvala, který jednu dobu byl i u nás a taky posléze působil v CHILDREN OF BODOM, původně hrál v kapele STONE, kterou máme strašně moc rádi a vždy jsme ji fandili. Právě tohle byla první opravdová finská metalová kapela, něco jako finská METALLICA, akorát lepší,“ usmívá se Kärtsy, kterého už od teenagerovských let bavilo dělat pestrou hudbu. Nedokáže si představit sám sebe uzavřeného v jednom hudebním stylu. Jak sám říká, prožil dvě metalové období, a stačilo mu to.
Že se WALTARI již dávno stali celosvětovou rockovou (crossoverovou) ikonou? Pak vás Kärtsyho slova o tom, že největší přízni fanoušků se kapele dostává z Česka, možná překvapí.

Kärtsy Hatakka se rozvykládal do 83. čísla Pařátu, které vyjde 24. srpna.