BRUJERIA
Tak jsme se my, stoupenci jména BRUJERIA, po šestnácti! letech konečně dočkali, a po dlouhém slibování je album „Pocho Aztlan“ konečně realitou. Většina legend se rodí z pravdy, což zrovna tady neplatí (úsměv). Kolem BRUJERIE se v devadesátých letech utvořilo mnoho mýtů (nejzajímavější byl ten, dle kterého nemohou ukázat své pravé tváře z toho důvodu, protože ukradli zásilku opiátů a jsou na útěku před drogovými kartely), ale skutek byl úplně jiný: Frontman Juan Brujo kdysi nebyl vysoce postaveným členem drogového kartelu a už vůbec si s nikým nevyřizoval účty. Tento americký Mexičan v roce 1989 „pouze“ s partou kamarádů založil kapelu. Jenže jiné kapely těch jeho kamarádů byly nastartovány lépe, dotyční jim dávali přednost a BRUJERIA se ocitala až na druhé koleji. Teprve v roce 2003 začala častěji koncertovat, a jak se tak zdá, nyní pánové „na stará kolena“ dohánějí to, co kdysi zameškali. Jméno Juana Bruja v žádné jiné formaci nenajdete, zato zbytek sestavy určitě poznáte i bez šátků na obličeji (úsměv).
BRUJERIA je zpět, aby před prezidentskými volbami vedla metalové povstání proti rasovým předsudkům mezi Američany a Mexičany. Za nejsilnější zbraň proti Donaldu Trumpovi považují kontroverzní singl „Viva Presidente Trump!“, který předcházel albu „Pocho Aztlan“, a k němuž byla udělána i série merchandise. Nicméně Juan v následujícím rozhovoru říká, že svoji kapelu nepovažuje za politickou. Akorát nenávidí Donalda Trumpa, tak si nemohl pomoci (úsměv). Ale jak už tomu tak u BRUJERIE bývá, za (téměř) vším hledej minimálně dvojsmysly.
72. číslo Pařátu, v němž najdete i rozhovor s kapelou BRUJERIA, vyjde 20. října.
Pařát můžete objednávat zde. Informace o distribuci naleznete zde