PAŘÁT Magazine
Tištěný časopis o metalové hudbě

PRAŽSKÁ NOC STÍNŮ – OSLAVA DVOU JUBILEÍ – XIII. STOLETÍ A STAR INDUSTRY

Industry16. 4. 2016 – tohle datum se všem příznivcům temné lyriky a gotického rocku zapsalo navždy do paměti. Jinak nepříliš vlídné aprílové počasí neodradilo milovníky legendárního českého uskupení XIII. STOLETÍ, které se rozhodlo oslavit svou pětadvacetiletou existenci a vydání nového alba „Intacto“ v kruhu oddaných fanoušků právě tento den v pražském Paláci Akropolis. Na pomoc si přizvali belgické ostřílence STAR INDUSTRY a alespoň na krátký okamžik společně vykouzlili v prostorách klubu atmosféru jiných světů.

Pražský Palác Akropolis pohltil fanoušky temné romantiky s otevřenou náručí a následovalo stylové přivítání v podobě belgické legendy gothic rocku STAR INDUSTRY. S nadšením a vervou tito následovníci šlépejí SISTERS OF MERCY či FIELDS OF NEPHILIM spustili salvu svých starších hitů i skladeb z loňského „The Renegade“ a oslavili tak svou dvacetiletou existenci s českým publikem ve vší počestnosti. Na začátku jejich show bylo reakce publika vlažnější, ale když přišly na řadu hity jako „Kids“ či „Lost Generation“, pod kotlem to příjemně začalo vřít. Jediná slabina vystoupení STAR INDUSTRY tkvěla v dosti špatném ozvučení, kdy se většina nástrojů a vokálů ztrácela v přebasovaném dunění. Ale ani tento technický problém kapele nezabránil představit svou tvorbu se stoprocentním nadšením a zanechat tak příjemné vzpomínky i těm, kteří se s jejich hudbou prostřednictvím show setkali vůbec poprvé.

S chválou a velkým nadšením ze sobotního uhrančivého večera se i já přidávám k ostatním návštěvníkům a souhlasím s tím, že tohle byl jednoznačně nejlepší koncert XIII. STOLETÍ, jaký jsem zatím zažila. Stejně tak mě mrzí, že komorní atmosféra, která by se dala krájet, byla nutně ukončená v tom nejlepším. Klidně by vystoupení „Třináctky“ uneslo ještě dvě, tři skladby, ale plně respektuji místní nařízení nočního klidu, s kterým kapela ani klub sám nic nezmůže. Každý koncert XIII. STOLETÍ je ojedinělá, srdcová záležitost, ale tenhle sobotní „sabat“ byl prodchnutý něčím nepopsatelným, co tu ještě nebylo. Samozřejmě ještě značně podpořeným vánkem svěží energie, reprezentované čerstvými skladbami z novinky „Intacto“.

Skvělé rozpoložení (nejen) skalních fanoušků dokázalo již během otvíráku „Kabaret Voltaire“ úžasnou věc – téměř každou skladbu od začátku do konce společně s temným hypnotizérem Petrem Štěpánem prozpěvovalo celé publikum. Tenhle faktor o sobotní noci působil skutečně jako malé kouzlo. Při legendární „hymně“ „Elizabeth“ se otřásal klub Paláce Akropolis při jednohlasném zpěvu rozběsněné armády fanoušků v základech. Celá show utekla jako voda, přesto černá srdce pod podiem i na ochozech plesala. Každý se jistě dočkal své duševní záležitosti v podobě jedné i více skladeb z tentokráte skromnějšího repertoáru desítky zhudebněných děl onoho prokletého básníka dnešní doby. Stejně tak i ze mě se samým nadšením vydral běsivý jekot, když se během přídavku, vymámeného z kapely zuřivými ovacemi, ozvaly první našlápnuté rytmy „Horror Monsters“. Poslední prudké záchvěvy a živá voda z nejnovějšího dítka XIII. STOLETÍ se přehnaly přes sál jako vampýr se svou pelerínou, avšak místo posvátné hrůzy se dostavil laškovný pocit a nadsázka. „Růže a Kříž“ coby romantické zakončení večera, dýchlo na celý sál auru záhad prastarých kultů a každý tak trochu posmutněl z neodvratitelného konce magických chvil. Na trůn moci se zase dostal krutý Pán Času, který nařídil loučení…

Na závěr bych chtěla oběma kapelám poděkovat za perfektní poslech i podívanou a především dodat, že čím více let se XIII. STOLETÍ rýsuje v letokruzích, tím kvalitnější podává kapela výkon. A to platí jak o stále čistějším a sugestivnějším projevu Petra Štěpána, tak i o talentu mladičké klávesistky Katky Kameníkové. Další „mladá krev“ v podobě basáka „Henryho“ Dostála se směle svým umem i zručností vyrovná matadorovi za bicími, Pavlovi Štěpánovi. S XIII. STOLETÍM je to jako s vínem – čím starší, tím lepší. Již teď se těším na jejich další zhudebněnou černou mši s mnohoznačným poselstvím.
Barbora Vaňková

Mohlo by Vás zajímat...
Komentáře
Nahrávám...
Translate »