A TRIBUTE TO V.A.R. /
09 – M+ – Už se nevrátím
Pro další informace o tributu klikněte na článek ZDE. Pod číslem 9 na tributu najdete příspěvek Martina Brňovjáka a jeho seskupení mezinárodních muzikantů.
Slova kapely: „Pokud bych měl ilustrovat slova ´osobitost českého metalu´, nenapadá mě lepší příklad než V.A.R. Tam, kde jiní nešetřili referencemi na etablované vzory, si V.A.R. od začátku a s úctyhodnou kontinuitou razili cestu s vlastním ksichtem. Do thrashového výrazu si postupně našly cestu tradičnější metalové postupy a pomalejší, zatěžkané polohy, které působivě korespondují s civilizační poetikou a leckdy ponurými obrazy v textech kapely. Jedním z takových příběhů nelehkosti našeho bytí je i skladba ´Už se nevrátím“, která je pro mě etalonem této tvrdé a těžké tváře V.A.R.
Sám jsem měl možnost zapojit se do dění kolem kapely nejdříve prostřednictvím amatérských pokusů o správu webových stránek, poté vydavatelskou adventurou v podobě sedmipalce „Fast Like Bikila“ a zejména pak absolvováním řady společných koncertů a miniturné obohacených o náležité afterparty. To vše bylo proloženo četnými operativními konzultacemi, při nichž jsme s Jenym probírali muziku, politiku i erotiku, jak jinak než stylově – u dobrého piva. A možnost podílet se na tributním albu k poctě všeho výše uvedeného mě nakonec přiměla restartovat hudební kariéru. Je mi ctí, pánové!
„Už se nevrátím“ pohledem V.A.R. Berun: „Pomalej, těžkej, valící se kolos s mocným riffem a zajímavou výstavbou. Věc je na desce ´Rozdvojen ale schopen´ z roku 2001, ale určitě vznikla už na konci devadesátek. Bezdomovecký a tulácký blues o místech, ze kterých musíš uprchnout… Tenhle song podle mě nestárne, i když ho v současnosti nehrajeme.“
Pařát s pořadovým číslem 100, jehož součástí je také tributní album pro V.A.R., vyšel 20. června 2021.
