PAŘÁT Magazine
Metalový časopis

PAŘÁT číslo 2 / vydáno říjen 2000

2Jak je psáno ZDE, od 1.října až do 13.ledna příštího roku na webových stránkách Pařátu krátce zavzpomínám na všech 105 vydaných čísel magazínu. 

Krátce po vystřízlivění o nedobytí scény stejnou patlaninou jako numero jedna, jsme začali kutit pikle na další pokračování. Pořád to byla taková cesta bludným lesem, přesto celkové vzezření už se zase odrazilo na aspoň pramálu nabytých zkušeností, rozhodili jsme i nějaké letáky, nějaké kapely nás začaly kontaktovat samy od sebe a dvojka už po všech čertech vypadala lépe, přibyly i nějaké rubriky. Vyšla v říjnu 2000, dokonce měla žlutou obálku a na ní xeroxovou fotku ISACAARUM zkopčenou z jejich prvního CD, počet stran se zvýšil na 56, papír byl uprostřed secvaknutý sponou, hromadu listů už jsem neskládal sám doma na koleně, ale na zakázku nám to dělali v kopírovacím centru. Prodejní výsledek nebyl nějak oslnivý, jestli se udalo 100 kusů, tak to možná i přeháním, ale na neznámý zin v tehdejší době to byl poměrně úspěch. Vždyť o jeho existenci se lidi mohli dovědět maximálně tak z jiných zinů, letáků nebo z Big Bengu, který snad jediný celorepublikově prodejní rockový (metalový) časák pravidelně zveřejňoval ve svých novinkách i echa na vydané ziny, pokud jim ta zpráva nějak byla doručena.

Mým cílem ovšem není mystifikace na téma zázračného proutku aneb jak se u druhého čísla vše změnilo k lepšímu. Zarážející bylo hlavně pořád stejné odporné logo, stále jsme neměli ani tiskárnu, ani skener, ani internet… fotky mi kamarád skenoval na diskety, při sezení v internetové kavárně jsem na tento nový svět hleděl jako tele na fialový vrata… ale co, poprvé jsme začali mít dojem, že skutečně někoho zajímáme a že ta kvanta investovaného času začíná mít nějaký smysl. Přesto bez ohledu na úspěch nebo neúspěch jsem s tím časákem už tehdy začal nějak žít a představa nedostat se nějaký den k počítači začínala být frustrující.

V roce 2000 bylo Anxurovi sladkých 14 let, věkový rozdíl mezi námi činil a činí 8 let, takže rozhodnutí, kdo to celé bude financovat, nebylo tak těžké. Kolega se od začátku především staral o věci technického rázu, a jak to začalo, tak to i pokračovalo, tak to i zůstalo. Taktéž otěže kolem zařizování a vyřizování věcí možných i nemožných souvisejících s Pařátem jsem už z rukou nepustil. Byl to strašný žrout času, černá a neviditelná práce, ale byť i částečně ji předat nikdy nebylo komu.

Mohlo by Vás zajímat...
Translate »