PAŘÁT Magazine
Metalový časopis

PAŘÁT číslo 16 / vydáno říjen 2005

Jak je psáno ZDE, od 1.října až do 13.ledna příštího roku na webových stránkách Pařátu krátce zavzpomínám na všech 105 vydaných čísel magazínu. Mnohem podrobnější vzpomínky pak najdete v připravované knize 23 LET S PAŘÁTEM, která by měla vyjít 20. května 2023, přesně rok po vydání posledního čísla Pařátu.

16Hudbu GREEDY INVALID jsem měl (a stále mám) moc rád. Kapele v létě 2005 vyšla nová deska „Meaning Of Life“, takže jsem ji zneužil na titulní opět moc dlouhý rozhovor doplněný o postřehy na všechny do té doby vydané nahrávky GREEDY INVALID. Tohle číslo Pařátu má jenom 56 stran místo 60, ale už vůbec netuším proč (úsměv). Pravděpodobně klasika, někdo něco nasliboval a pak slovo nedodržel. Koukám na dloooouhé rozhovory s MATER MONSTIFERA, KRABATHOR nebo Veronikou Valkošákovou. Tou dobou byl Pařát stále hlavně o českém a slovenském metalu, rozhovorech dělaných po mailu, protože bylo jednodušší ty kapely kontaktovat. Ale hlavně odpadlo otrocké překládání. Já i Anxur jsme tehdy angličtinu ovládali jen minimálně, takže v případě posílání otázek zahraničním kapelám se musel v první řadě najít někdo, kdo to do angličtiny přeložil (úsměv).

Vyjma čísel 20-26, kdy už Pařát vycházel pod záštitou labelu Crystal Production, jsem veškerou kasu nad Pařátem vždy držel já. Starat se v Pařátu o peníze nikdy nebyla sranda, hlavně proto, že bez distributorů se zpočátku bylo i těžké obejít. Jenže ztráta motivace z jejich strany dříve či později přijít zkrátka musela. Prodávat zin za 50 Kč a mít marží 20%, byl fakt zajímavý kauf (úsměv). Nastávaly i absurdní situace, kdy mi distributoři z 20 zaslaných čísel po 3 měsících 19 vrátili, protože krabici akorát otevřeli, jedno číslo si vzali a zbytek kopli pod postel. A za tak nízkou částku se nikomu ani nevyplácelo časáky vozit někde po koncertech – tahat a otravovat se s tím, nést za to zodpovědnost. Všechny tyto nešvary později prakticky vymizely, ale nezapomenu třeba na situaci (stala se dokonce hned dvakrát), kdy dluhy vůči Pařátu překročily stav mého účtu a já, ač vlastně zaopatřený, jsem si musel jít na živobytí někde sehnat peníze. Tohle byly vážně infarktové situace, kdy jsem skrz lidskou nespolehlivost mnohokrát uvažoval o konci Pařátu, jestli mi to za to stojí. Naštěstí jsem se z toho vždy nějak vyhrabal. Ale aby to nebylo jen o distributorech: 7 let Pařát fungoval na principu, kdo si o číslo napsal, tomu jsem ho předem poslal a teprve potom ho platil. Tenkrát ještě nebylo žádné předplatné – v PC jsem měl evidenci stálých odběratelů, jímž bylo každé číslo po vydání automaticky zasláno a prostě až si kdo vzpomněl, nějakým způsobem mi ty prachy doručil. Řeknete si blbých 50 kaček + známky, ale ono se taky našlo pár vykuků, co dokázali zneužít důvěru i kvůli tak nízké částce. A tohle mě mrzelo úplně nejvíc.

Mohlo by Vás zajímat...
Translate »