TANKARD

Metal a pivo. Dvě oblíbené záležitosti, které patří nerozlučně k sobě. A v thrash metalu to platí dvojnásob. Můžete vsadit krk na to, že když potkáte thrashovou kapelu, tak bude téměř se stoprocentní jistotou zpívat o smrti, o válce, o kámošovi Satanovi a v neposlední řadě také o alkoholu. Prakticky každá banda se ve svých textech alespoň jednou otřela o oblíbenou činnost muzikantů, bohapusté chlastání. Existuje ale jedna kapela, která zasvětila pivu celou svoji kariéru. Pivo je její poznávací značkou, každodenní záležitostí a tohle milé spojení trvá už dlouhých 35 let. Ano, řeč nemůže být o nikom jiném než o kapele TANKARD z německého Frankfurtu.
Dělat rozhovory s frontmanem kapely Gerrem je pokaždé jedna veliká zábava a často nevíte, jestli odpovědi myslí ve vší vážnosti, nebo jde o další z nekonečné řady vtípků.
Mladí kluci si zakládají kapely z nejrůznějších důvodů. Někdo je třeba nadaným muzikantem a nápady na drtivé riffy a ďábelská kytarová sóla z něj srší jak z nasrané havajské sopky. Někdo chce balit holky a ví, že hudebníci k tomu mají o něco snazší cestu než třeba takoví redaktoři metalových časopisů. I Lemmy kdysi prohlásil: „Zjistil jsem, že kluk s kytarou přes rameno ošuká podstatně více holek, než kluk bez kytary“. Pak jsou tu mladíci, kteří mají prostě rádi metal a stejně tak i pivo… „Jeden z důvodů, proč jsme založili kapelu, byl ten, že jsme chtěli jezdit po světě a ochutnávat místní piva,“ řehtá se Gerre. On, ani nikdo jiný, tehdy v roce 1982 nemohl ani tušit, jak to nakonec dopadne a že TANKARD budou rozdávat svoji verzi thrashe nadšeným fanouškům skoro 40 let. A to ještě ani zdaleka neuvažují o tom, že by to chtěli někdy časem zabalit.

83. číslo Pařátu na titulní straně s TANKARD vyjde 24. srpna.