JAK TO VIDÍM JÁ – Kultovní sestavy versus nekultovní omlazování

Generační střety, to jsou ale věci. Na jednu stranu je úsměvné, když nová generace fanoušků nemá určitý historický kontext a nedokáže docenit, co někteří konkrétní lidé pro vývoj scény znamenali, případně objevují „staré“ kapely až s jejich sedmou deskou. Ale hlavu bychom jim za to trhat neměli. Daleko horší jsou komentáře těch starších a služebně pokročilých ve smyslu, jak dřív bylo všechno lepší. Že nové kapely jen vykrádají či kopírují to, co tu už bylo před dvaceti lety. Jak ty „původní“ kapely jsou nepřekonatelné a cokoliv nového se na ně ani zdaleka nehrabe. A vůbec, jací jsme to tehdy byli kabrňáci.

Pokud bychom se ale vrátili k samotným muzikantům, tak asi největší pikantnost se odehrává momentálně na české metalové scéně. A to tak, že všem dalším doslova nasadí korunu. Je fajn, že Franta Štorm změnil názor ohledně živého hraní a svolil k tomu vrátit toto jméno na pódia. Pro ty z nás, co jsme neměli to štěstí vidět MASTER’S HAMMER v dobách jejich největší slávy, jde určitě o událost desetiletí. Jenže jak teď zpracovat informaci, že na druhou kytaru nebude hrát Necrocock, nýbrž Blackosh, a že basy se ujme sám „praotec českého black metalu“ Vlasta Henych? Jedná se tedy o jakési best of původního českého black metalu, nebo o sraz zkrachovalých muzikantů, jimž principál Štorm prokázal vskutku charitativní dobrodiní?

Celý článek najdete od 17. června v 76. čísle Pařátu.

Pařát můžete objednávat zde. Informace o distribuci naleznete zde